Autor: Petris , vydano dne: 26/08/10 16:24
ADAC RALLY DEUTSCHLAND 2010 Jako členka Citroen clubu, jsem měla tu čest, zúčastnit se Rallye Německo. Velmi jsem se těšila. Když jsem navíc zjistila, že s Taťkou nepojedeme sami, byla jsem snad ještě radši. S ostatními účastníky, jsme měli sraz na benzínové pumpě v Rozvadově. Když jsme dorazili do Rozvadova, už na nás nedočkavě čekal Peťák i s jeho synem Matějem. Jaké však bylo naše zklamání, když jsme zjistili, že už s námi nikdo jiný nepojede. Nedalo se ale nic dělat, a proto jsme se vydali vstříc novým zážitkům.
Čtvrtek 20. srpna Hned na úvod bylo v plánu navštívit historické město Trier, a shlédnout slavnostní zahájení letošní ADAC RALLYE DEUTSCHLAND 2010. Před tím ale bylo rozhodnuto, že zajedeme do servis parku, podívat se na auta ještě před startem a snad i získat nějaký ten podpis z plánované autogramiády. Rozvržení času nám ale bohužel nevyšlo a tak jsme autogramiádu prošvihli. Proto jsme šli zkusit štěstí ke stáji Citroen. Stálo tam nejen auto Sebastiena Loeba i s jeho mechaniky, ale i auto Deniho Sorda.
Dohodli jsme se tedy, že do Trieru na zahájení nepojedeme, a místo toho zůstaneme u stáje citroenu, abychom viděli Seba Loeba, jak odjíždí na slavnostní zahájení. Najednou za námi vypukla tlačenice. Autogramiáda nejspíš začala o něco později a tak jsme sledovali, jak všichni jezdci citroenu rozdávají autogramy. Chtěli jsme taky bojovat o podpis, jenže při pohledu na velký dav lidí jsme se rozhodli ustoupit. Já se ale nehodlala jen tak vzdát. Během krátké chvíle jsem byla už skoro u jezdců a nervózně jsem sledovala každý jejich pohyb. Jenže tentokrát se mě držela smůla. I jezdci musejí odpočívat a nabrat síly na závod a proto autogramiáda skončila. Jezdci se zabalili a odcházeli do karavanu. Musím říci, že jsem byla v šoku z chování Kimiho Raikkonena, který se celou autogramiádu tvářil znuděně a korunu všemu dodal ve chvíli kdy se ani neotočil, když na něj volaly fanynky. Slečna, která stála hned u jezdců ve chvíli, kdy museli odejít, a tudíž už nedostala autogram, začala takzvaně ,,natahovat“ a bylo jí to velmi líto (komu by nebylo:-p). Sebastian Loeb jí zahlédnul, a když spatřil její nešťastný pohled, přistoupil k ní, podepsal jí kšiltovku a ještě jí věnoval plakát citroen racing. Zde je vidět, že o profesionalitě Seba Loeba nesvědčí pouze jeho téměř bezchybná jízda. Když už jsem se pomalu smiřovala s tím, že z letošní rallye zase odjedu bez autogramu, všimla jsem si, že o pár metrů dál stojí Sebastien Ogier, a u něho bojuje o podpis pouze pár lidí. Bylo to tím, že stál ve VIP zóně kam se já, jako majitelka bronzové karty bohužel nedostanu. Rozhlédla jsem se a spatřila mezeru mezi ohraničením a protáhla se tudy. Na poslední chvíli jsem ho dostihla a s hlasitým PLEASE mu strkala vlajku pod nos, aby mi jí podepsal. Kývnul hlavou, ale byl tu problém…já neměla fix! Zmateně jsem se rozhlížela okolo a když jsem spatřila že pán, který tam byl jako jeho ochranka jednu měl, použila jsem svoje charisma, fix si půjčila, a s úsměvem jí podala Sebastienu Ogierovi. Také se na mě usmál a věnoval mi svůj autogram. Poděkovala jsem a vrátila se vítězoslavně s trofejí.
To ale nebylo poslední překvapení, které nás ve čtvrtek potkalo. Když jsme očima přestali rentgenovat odpočet, který určoval odjezd Seba Loeba na slavnostní zahájení, a mysleli si, že přijde Seb, málem nás trefilo, když do jeho auta nastoupil jeden z mechaniků a odjel s ním neznámo kam. Tak tohle jsme asi nezvládli. Při pohledu na hodinky jsme se ale vzchopili a zjistili jsme, že pokud budeme chvátat tak slavnostní zahájení stihneme. Je to velký zážitek vidět jezdce takhle zblízka a zamávat jim.
Pátek 21. srpna Dnes jsme se vzbudili do krásného slunečného dne. Byla v plánu pouze jedna RZ. Když jsme přijeli na parkoviště a viděli divácké místo hned pár kroků od našich aut, měli jsme radost. První průjezd jsme obdivovali zatáčku s rovinkou, kde se auta pěkně rozjela. WRC špička projela velmi dobře, ale když začali jezdit ti ,,horší“ bylo to tím zajímavější. Jeden jezdec měl defekt, a proto zastavil přímo u nás v zatáčce, protože musel vyměnit prasklou pneumatiku. To byl fofr. Ani jsme ho skoro nestihli vyfotit a byl pryč. Na druhý průjezd jsme se přesunuli do 900 zatáčky pod most. Ale jak už to bývá, museli jsme čekat 2 hodinky na sluníčku. Ještě že nedaleko byl krásný lesík, do kterého jsme se chodili osvěžit. Ale když už průjezd začal, bylo se opravdu na co dívat.
Sobota 22. srpna Po dlouhé noci jsme ze stanu vylezli zmrzlí, ale během dne jsme se ve vedrech zahřáli až moc. První RZ Němci sice moc nezvládli s organizací, ale omlouvá je to, že se tato RZ jela poprvé. Přišli jsme sice jen na rychlo, ale výhled jsme měli velmi dobrý i s menším horizontem. Poté jsme se rychle přesunuli do auta.
Kam jinam jet než na legendární Panzerplatte? Původně jsme měli v plánu zajet na parkoviště a autobusem dojet až do ,,arény „. Zastavili jsme ale na špatném parkovišti, ze kterého nejel autobus, a proto jsme vyšlapali obrovský kopec a zakotvili v pravoúhlé zatáčce, kde bylo krásně vidět na všechna projíždějící auta. Přišli jsme mezi prvními, a mysleli si, že už nikdo nepřijde. Opak byl pravdou.
Během hodiny tam bylo úplně narváno a všichni si užívali tu atmosféru. Když RZ skončila, vydali jsme se na St.Wandeler Land. Cestou tam nás ale popadl hlad, a proto jsme zastavili u velkého stromu krásně ve stínu. Bylo aspoň 34 stupňů nad nulou. Poté jsme se rozjeli na plánovanou RZ. Jenomže příliš pozdě jsme zjistili, že RZ začíná až za 2 hodiny! Nic jiného nám nezbývalo, než počkat na spalujícím slunci. Ale stálo to za to. Zatáčka, která měla aspoň 1200 byla fascinující. Jen jsem měla strach, aby do nás nějaké auto nenajelo. Je to hrozný pocit, když na vás míří čumák jedoucího auta a vy nevíte, utéct nebo ne? Naštěstí se nic nestalo. Na konci jsme byli všichni spálení, a unavení. Ještě nás čekala cesta do kempu. Všichni se těšili jen na studené pití a stín.
Neděle 23. srpna Včera jsme se usnesli, že já s taťkou pojedeme domů, ale Peťák se rozhodl, jít se podívat na vinice, a poté stihnout vyhlášení výsledků. Myslím, že si to velmi užili, protože stáli až úplně ve předu u Loeba a skončili postříkáni vínem. Musím se přiznat, že bych to chtěla zažít také. Takže závěr? Pokud plánujete jet na nějakou Rallye například příští rok do Německa, neváhejte, opravdu to stojí za to!
Text: Štěpánka M. Foto: Peťák, Petris
Sestřih v TV: ČT4 Pá - 26.8.2010 - 19:35 Videa: http://www.youtube.com/watch?v=FolpEOaq15I http://www.youtube.com/watch?v=n4-nMyHhe30 http://www.youtube.com/watch?v=LboG8T_edqg http://www.youtube.com/watch?v=_GxNPDTaEss http://www.youtube.com/watch?v=GquGuaAWTgQ http://www.youtube.com/watch?v=ZJZpfnKHA5U http://www.youtube.com/watch?v=GHgyJzc7780
Od 26/08/10 16:24 zobrazené 1822 krát.
|
.jpg)
